Pestovanivinne revy a vznik vina muzeme spojit s nekolika povestmi. Pokud budeme cerpat zbiblickych pribehu, je tato rostlina spojena s horou Ararat. Zde Noe pristal amezi kmeny sve Archy nalezl pnouci se rostlinu, kterou zasadil. Na podzim uvidelna rostline trs zajimavych a velmi chutnych plodu tmavomodre barvy. V prubehudalsich let spolu se svymi syny pomoci odnozi rostlinu rozmnozil. Tak osazenysvah hory postupne daval velikou urodu. Ve snaze tuto urodu uchovat na pozdejsidobu, plnili hrozny do nadob a ulozili je do tmavych spizi. Narusene hroznypustily stavu a zacaly kvasit za vzniku osvezujiciho napoje. Cim dele vsak napojlezel v nadobach, tim vice se jeho vlastnosti menily a vznikal opojny nektar,ktery zahanel nejen zizen ale take chmury a spatnou naladu. Po vypiti vetsihomnozstvi provadeli lide kousky doslova silene – o Noem se vypravi, ze dokoncesvlekl saty, zpival a tancil a pak zpity padl k zemi, kde blahorecil opojnemunapoji.
Vrecke mytologii je vinna reva spojena s veselym bohem Dionysem, ktery byl znam ipod jmenem Bakchos. Zeus si velmi oblibil jednu z dcer krale Kadma, krasnouSelenu. V podobe smrtelneho cloveka ji navstevoval, kdykoli se mu zastesklo, cozse samozrejme nelibilo jeho manzelce, bohyni Here. Ta vymyslela krutou pomstu.Vzala na sebe podobu Seleniny chuvy a poradila sve schovance, aby Dia pozadala,at se pred ni objevi v cele sve krase. Takovy jaky vchazi do loznice Hery, shromy a blesky. Selena, jako kazda zena neduveriva k vychloubacnym recem,pozadala Dia o splneni jednoho prani. Zamilovany Zeus prisahal, ze splni kazdou,ale kdyz uslysel jeji prosbu, zhrozil se protoze zadny smrtelnik nemuze prezitDiovy blesky. Ale nezbylo, nez prani sve milenky splnit. Ohen, zpusobenybleskem, usmrtil Selenu, zapalil dum, vsak dit jiz pocate ochranil brectan zezeme vyrostly. Zeus dite donosil zasite ve svem boku a po narozeni byl chlapecekpojmenovan Dionysem. Vychovavaly ho lesni vily a Diova teta.
V mladi Dionysos holdoval lovu, zabave a toulkam s druzinou po kraji. V Lydiise seznamil s hochem, ktery se jmenoval Ampelos a ktery se stal jehonejvernejsim pritelem. Kdyz ale Ampelos spadl se skaly, prosil Dia, aby mrtvemujinochovi vratil zivot. Zeus se smiloval promenil hocha v ker vinne revy, kteryprinasi nejuslechtilejsi a nejlahodnejsi plody ze vsech daru zivne zeme. Od techvile prochazel Dionysos se svou druzinou ruznymi kraji a vsude ucil pestovatrevu a lisovat vino, napoj jiskrny a velmi opojny. Kdo napoje jednou okusil, vzajeti jeho zustal az do smrti. Dionysova druzina se rozrustala o ty, jenzbezstarostne chteli zit, smat se a veselit, ty jenz slavu vina po svete sirili.
Ucta k tomuto mlademu, veselemu bohu byla nesmirna, zvlaste v zenach mel oddanectitelky. Bakchantky se nazyvaly, vyskaly a kricely, radost rozdavaly nejen vdruzine.Dionysos ucil nejen revu pestovat a vino poznavat ale jako vsichnibohove byl i kruty. Kral Lykurgos, ktery se s bicem na druzinu i Dionyse oboril,oklaman preludem, sveho syna zabil, sam sebe mecem posekal a na jeho zemi prislaneuroda a hlad. Az pote, co dav jeho poddanych jej nechal konmi roztrhat,hladomor odesel a vsem se v zemi opet ulevilo.
Podobnedopadli mnozi, protoze Dionysos stedre odmenoval ty kdoz ho pohostili a krutetrestal ty kteri se mu pricili a bozskost jeho neuznavali. Podle jine legendybyl maly Dionysos sveren do vychovy bohu Hermovi. Ten byl vsak velmi zamestnan,tak hocha vychovavaly nymfy v nyske doline. V jeskyni porostle revou poprveochutnal vino, jimz posleze posilnoval nejen sebe ale i svou druzinu. Z techtomist pry pochazeji prvni sazenice revy, ktere Dionysos rozdaval na svychcestach. Archeologicke naleze dokladuji, ze reva zde byla jiz v mladsi dobekamenne, kde jeji bobule lide sbirali a pravdepodobne i poznali ucinky opojnestavy, tedy nepomerne drive, nez povesti pripousteji. O pestovani revy sezajimali stari Asyrane a Babylonane. I z Egypta jsou zaznamy o pestovani revy zdoby prvnich dynastii faraonu. Bezmala u vsech narodu se dochovaly nejen povestiale i zaznamy o pestovani revy a vyrobe vina.